Krajina je složená z jednotlivých částí - krajinných struktur - které na sebe funkčně i prostorově navazují a spolu fungují jako rovnovážný systém. Krajinné struktury tvoří mozaiku, kde se střídají území zcela pozměněná člověkem (města, silnice, průmyslové oblasti) s částečně přirozenými oblastmi (např. lesy, louky, řeky, stromořadí) a také i původními, přirozenými oblastmi (mokřady, pralesy).

Jaká je však naše krajina dnes?

Města a vesnice

Větší, ale i menší města pociťují tlaky investorů na budování nově zastavěných ploch na svých okrajích. Výrobci požadují nové plochy pro své závody, obchodníci zase pro své rozlehlé obchody a zábavní parky. Pozadu nezůstávají ani jednotlivci a rodiny, kteří zase touží po vlastním bydlení v domě, mimo město, na volných plochách vznikají celá nová, tzv. satelitní městečka. Rozsáhlé plochy, které zabírají, však slouľí jen těm několika málo vlastníkům a ostatní na ně ani nemají přístup nebo zde nenaleznou nic, proč by zde měli trávit svůj čas.

Pole

Zemědělské plochy, které dříve tvořily podstatnou část ploch krajiny, také ustupují. Zemědělství je výkonnější, modernější, efektivnější. Není potřeba k tomu, aby se rodina uľivila, vlastnit pole a pěstovat potraviny pro svou potřebu. Zemědělství se stalo jen málo výdělečným oborem, závislým na dotacích, otevřeným a zranitelným zahraničními tlaky. Kdysi její významné a soběstačné specializace, jako například ovocnářství, bramborářství, chmelařství nebo i vinařství jsou dnes v úpadku, o živočišné výrobě nemluvě. O chaotičnosti, nekoncepčnosti a neexistenci dlouhodobého plánování vypovídá za všechny např. statistika obchodu s jablky. Objem vývoz jablek z České republiky téměř přesně odpovídá objemu dovozu jablek ze zahraničí. Jablka, která se k nám dovezou, jsou mnohdy aľ i z exotických zemí, jako je např. Jiľní Amerika či Nový Zéland. Nesmírné zatíľení touto dopravou, vynaložení energie a neobnovitelných zdrojů k takovým přesunům je nepředstavitelné.

Je výhodné, dávat přednost pěstovat plodiny, které jsou momentálně nejziskovější - šlechtěné odrůdy energetických plodin (řepka, kukuřice.) Jednotvárná krajina osetá takovými specializovanými monokulturami, kam jen oko dohlédne, nenabízí příležitosti jiným rostlinám, živočichům.a ani člověku, proč by i zde měl trávit svůj čas.

Lesy

Složení lesů se poslední staletí také velmi změnilo. Les je předmětem obchodu stejně jako jiné části krajiny. Běžný les je především hospodářský, pěstovaný pro dřevní hmotu a zisk. Není již tak jako dříve bohatým společenstvím mnoha druhů stromů, keřů, rostlin, hmyzu, živočichů. Les je stejnověký, stejnorodý, dokonce i jen jediného druhu. Vysázený do jednotných řad, kvůli snížení nákladů. Již od vysazení čeká jen na okamžik, kdy doroste a bude plošně vykácen, zpracován a prodán, to je jeho hlavní funkce.

Taková pochmurná smrková geometrická plantáž, jejíž kyselost odrazuje život, které chybí spodní patro a shora ani ve dne světlo nepronikne, nepřiláká mnoho rostlin a živočichů a stejně tak nepřiláká ani člověka, aby zde dlouhodobě trávil svůj volný čas. Svou jednotností je les tak, stejně jako i pole zemědělských plodin, jen málo stabilní a odolný proti škůdcům, přírodním výkyvům a pohromám. Neposkytuje příležitost pro rozmanitá živá společenstva, ale sám je spíš jen snadnou kořist pro své nepřátele. V identickém nechráněném porostu se pak choroby a škůdci zvláště snadno lavinovitě šíří.

Divit se tomu však může jen ten, kdo nechápe, že krajina není dělitelná podle vlastního uvážení a odmítá vzít na vědomí, že je ve skutečnosti propojená mnoha neviditelnými vazbami. Porušení rovnováhy se vždy projeví- ne třeba hned a ne třeba ani na stejném místě, takže se mnohdy z takové chyby ani nepoučíme. Taková krajina je však výsledkem působení posledních desetiletí volné ruky trhu , kde platí právo silnějšího a zisku, ale už ne odpovědnosti za škody.

Takovou krajinu MY VE ČMELÁKU nechceme. Nechceme, aby se krajina kolem proměnila v byznys několika málo vyvolených a ostatní tam neměli důvod pobývat či rovnou ani přístup. Zvyšujeme stabilitu krajiny, která by lépe odolávala malým i velkým pohromám - škůdcům, chorobám, erozi a snižování úrodnosti, povodním, větrným smrštím anebo suchu. Známe recept na krajinu stabilnější a (nejen) pro člověka přívětivější. A není to ani často příliš složité či nákladné. Dokazujeme to již patnáct let na našich lokalitách, které vykupujeme a přeměňujeme na krajinu, která se stává oázou života.