Identifikace hlavních problémů

Volná krajina je pro člověka stejně důležitá jako chráněná území s vysokou přírodní hodnotou. Zdarma nám poskytuje třeba čistý vzduch, pitnou vodu, umožňuje pěstovat zemědělské plodiny, chovat zvířata. anebo také zabraňuje skleníkovému efektu a katastrofickým záplavám. To jsou tzv. ekosystémové služby.

Od poloviny minulého století docházelo v?ak nejen v Libereckém kraji a Sasku, ale i v celém Československu a Východním Německu k postupnému znehodnocování volné krajiny. Mokřady byly vysou?eny, vodní toky regulovány a napřímovány, men?í území byla sjednocována do velkých celků. Mizela stromořadí, ovocné sady, živé ploty, větrolamy, remízky a meze, tůně a pobřežní vegetace podél toků, vytratila se přirozená pestrost a mozaikovitost. Původní druhy dřevin byly nahrazeny nepůvodními druhy jehličnanů, krajové odrůdy ovocných stromů se přestaly dosazovat a od začátku 90. let se zemědělská půda rychlým tempem zastavěla průmyslovými zónami, halami a překladi?ti kolem velkých měst.

Důsledkem degradace volné krajiny jsou proto například nepřirozeně časté intenzivní záplavy, masivní eroze úrodné půdy, větrné a kůrovcové kalamity, rychlá expanze invazních druhů rostlin a živočichů, ubývání hmyzu, ptáků a dal?ích druhů, kteří při?li o svůj biotop, úkryt, zdroj potravy nebo místo k rozmnožování. Dochází ke ztrátě biodiverzity na v?ech úrovních.

Jedním z ře?ení, jak zastavit degradaci a ubývání volné krajiny a potažmo úbytek biodiverzity v České republice, bylo navržení Územního systému ekologické stability (1) nebo (2) (zkráceně ÚSES). Tento systém měl prostřednictvím liniových struktur (tzv. biokoridorů) a plo?ných (tzv. biocenter) zajistit krajině její propojenost, fungování a rovnováhu.

ÚSES v?ak není plně funkční a existuje často "na papíře". Biocentra a biokoridory se buď z nedostatku politické vůle, nebo prostředků neobnovují a často ani neudržují. V Německu existuje mnoho jednotlivých opatření k propojení biotopů, ale žádné závazné koncepce na ochranu volné krajiny jako systémového celku v Sasku také neexistuje, přestože se i zde vyskytují problémy vyplývající z nefunkční krajiny.

Úbytkem volné krajiny tak člověk přichází nejen o ekologickou rovnováhu potřebnou pro jeho základní existenci, ale i o estetický a duchovní zážitek, který mu harmonická krajina zdarma poskytuje.