Zastavme vodu - kampaň za revitalizaci české krajiny a účinnou prevenci povodní

Praktické zkušenosti ze slovenského projektu v letech 2010-2011

Program vycházel z principů, zásad a rámcových podmínek pro zajištění prevence před povodněmi, snižování povodňových rizik, rizik sucha, ostatních rizik náhlých přírodních živelních pohrom a integrovaného managementu povodí, které schválila vláda SR na svém jednání 27. srpna 2010. Program revitalizace krajiny označil za hlavní nástroj k řešení problémů ekosystémů, ale zejména rizik povodní a sucha a zlepšení zadržování dešťové vody, a to primárně na území, kde dešťová voda spadne, respektive v poškozených úsecích krajiny. Program zřetelně pojmenoval potřebu obnovy poškozené retenční schopnosti krajiny, přičemž stanovil měřitelný cíl, kterým je obnova vodozádržné kapacity v poškozených úsecích krajiny o objemu minimálně 250 milionů m3. Tento objem navýšení současné vodozádržné kapacity krajiny je významný i proto, že daná kapacita bude během roku využívána vícekrát (při každé větší či menší srážce), čímž se do udržitelného oběhu vody (výparu, vsaku a zlepšení minimálních průtoků na vodních tocích) bude dlouhodobě dostávat více vody, než jakýmkoli jiným technickým řešením. Náklady, respektive podpora z veřejných zdrojů, byla stanovena ve výši 4 € / m3 kapacity vodozádržného prvku, opatření či systému.

Počet zapojených obcí a náklady

Již startovací projekty, do kterých bylo na přelomu let 2010/2011 pilotně zapojeno 23 obcí, prokázaly, že rychlá a účinná revitalizace krajiny při daných nákladech je možná. V různých úsecích poškozené krajiny byla při investici 580 000 € (z rezervy premiérky Vlády SR) vybudována vodozádržná kapacita o objemu více než 140 000 m3. Na tři měsíce bylo vytvořeno 341 pracovních příležitostí. Opatření byla zaměřena na zadržování vody, snižování vodní eroze půdy či snižování rychlosti odvodňování krajiny. Podle vyjádření samotných obcí jim tato vodozádržná opatření pomohla snížit škody a náklady na zabezpečovací a záchranné práce během přívalových dešťů na jaře a v létě roku 2011 o částku minimálně 500 000 €. Vložená investice se tak státu a obcím vrátila už po šesti měsících od realizace opatření, přičemž provedená opatření by v dalších letech měla nadále opakovaně přinášet užitek. Finanční podporu 4 € / m3 vybudovaného vodozádržného prvku lze považovat za ekosystémovou službu s návratností, která patří mezi nejrychlejší nejen na Slovensku, ale i v mezinárodním srovnání.

Zkušenosti získané z těchto pilotních projektů byly převedeny do nastavení Prvního a následně Druhého realizačního projektu programu pro rok 2011, do kterých se zapojilo 190, resp. až 354 ??obcí (některé opakovaně). V Prvním realizačním projektu byla vytvořena opatření cyklickým zadržováním dešťové vody o objemu 6,1 milionu m3. Investovaných bylo 24 milionů EUR poskytnutých z Úřadu Vlády SR a z Evropského sociálního fondu. Na dobu šesti měsíců bylo vytvořeno 3500 pracovních příležitostí. V Druhém realizačním projektu byl objem vytvořených opatření 3,9 milionu m3. Ze stejných zdrojů, jako v Prvním realizačním projektu, bylo investováno 18,5 milionů eur. Vytvořených bylo 4200 pracovních příležitostí.

Za krátké období 18 měsíců bylo městy zapojenými do Programu revitalizace krajiny vytvořeno kolem 80 tisíc různých vodozádržných prvků v poškozených úsecích krajiny. Vybudována (resp. obnovena) byla vodozádržná kapacita území o celkovém objemu 10 milionů m3, což představuje 4 % z celkového záměru během předpokládané 10ti leté doby implementace programu. Jde tedy o úvodní fázi realizace Programu revitalizace krajiny. Celkem bylo do realizačních projektů programu v období od října 2010 do března 2012 zapojeno 488 obcí a měst ve všech regionech Slovenska, zejména však v horních částech jednotlivých povodí. Upřednostňování obcí v horních částech povodí má pozitivní přínos i pro dalších řádově 500 až 1000 obcí lokalizovaných níže v povodí, protože opatření mají blahodárný vliv na snižování povodňových rizik a rizik sucha dolů po toku.

Koordinace programu

Koordinaci programu a jeho realizačních projektů během této úvodní fáze zajišťovali zmocněnec vlády pro územní samosprávu, integrovaný management povodí a krajiny Ing. Martin Kovář a výkonný manažer Programu revitalizace krajiny Ing. Michal Kravčík, CSc. Tento řídící tým mj. organizoval stovky pracovních setkání v různých regionech Slovenska, na kterých si starostové, vodní mistři a zhotovitelé revitalizačních opatření vyměňovali své zkušenosti navzájem a také se zástupci místní státní správy, státních a rezortních institucí. Úvodní fáze programu vyvrcholila uskutečněním série šesti regionálních vodních konferencí a také Národní vodní konferencí 1. března 2012 v prostorách Úřadu vlády.

Řídící tým také efektivně spolupracoval s Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny při koordinaci uplatňování Zákona o službách zaměstnanosti. Slovensko dlouhodobě trpí vysokou mírou nezaměstnanosti, kterou tvoří zejména dlouhodobě nezaměstnaní mladí lidé. Rok a půl dlouhá zkušenost z realizace projektů programu prokázala, že zaměstnávání místních lidí na realizaci revitalizačních opatření je přirozené, opodstatněné a účinné. Ve třech realizačních projektech vzniklo celkem až 7700 sezónních pracovních míst, převážně na 6 měsíců. Dvě třetiny pracovníků z tohoto počtu tvořili uchazeči o zaměstnání, kteří si takto obnovili a rozvinuli pracovní dovednosti, přičemž dostali možnost podílet se na společensky užitečné a hodnotné práci. Zkušenosti potvrzují, že tito dělníci si spolu s vodními mistry získali uznání od místních obyvatel, vzbudili zájem obyvatel obcí o poznávání poškozených úseků krajiny a také o navrhování revitalizačních a vodozádržných opatření vhodných pro místní poměry. Obce dokázaly v krátkém čase identifikovat poškozené úseky krajiny, navrhnout vhodná opatření a také časově a finančně efektivně zajistit práce s místními a regionálními kapacitami. V drtivé většině případů byly na stavbu opatření využity místní přírodní materiály - hlína, dřevo a kámen. Obce tak kromě sezónních pracovních míst získaly i přírodě blízké úpravy prostředí. Především však získaly životní prostředí s menšími riziky povodní a sucha a také poznatky, jak si tento stav zajistit.

Program vyvolal někdy až bouřlivé diskuse v řadách odborné veřejnosti, část které se radikálně stavěla proti němu. Samozřejmě jsou věci, které lze na tomto programu a systému jeho implementace vylepšovat. Ty však nejsou důvodem k pochybnosti, ale příležitostí pro inovaci systémů řízení povodí, péče o krajinu a příležitostí pro praktický výzkum a vývoj. Je potěšitelné, že si získal podporu v řadách vědeckých pracovníků Slovenské akademie zemědělských věd, jakož i ze strany Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova SR. Revitalizace krajiny se ukázala být vhodnou platformou pro místní a odbornou spolupráci či na překonávání úzkého rezortního přístupu.

Potvrzení účinnosti opatření při povodních

Navrhovaná řešení prokázala svou opodstatněnost již během prvních měsíců po implementaci. Vybudovaná vodozádržná opatření již v roce 2011 pomáhala ve stovkách obcí snižovat povodňová rizika při přívalových deštích, přičemž zachycené vody se postupně uvolňovaly v době rekordního sucha, které postihlo Slovensko v druhé polovině téhož roku. Četní představitelé měst a obcí veřejně vyjadřovali spokojenost s opatřeními, která jim poprvé snížila škody z přívalových dešťů po dlouhých letech bezradnosti a obav z nejbližší bouřky. Realizovaná opatření nejen chrání obce před povodněmi, ale i půdu před erozí, zvyšují zásoby vodních zdrojů v půdě, zlepšují kvalitu vody, ozdravují klima, zatraktivňují prostředí, chrání přírodu a posilují biodiverzitu. Ale především pomáhají mobilizovat odpovědnost lidí za své prostředí, vytvářejí pracovní příležitosti, rozvíjejí lokální ekonomiku. Opatření jsou přitom levná a účinná. Program nezměnil kompetence rezortů, ale rozšířil dosavadní nástroje environmentální politiky o oblasti prevence před povodněmi, adaptace krajinné struktury na změny klimatu a klade důraz na revitalizaci krajiny. Program revitalizace krajiny a jeho realizační projekty přitom splňují na synergické bázi nejnáročnější požadavky strategií, jako jsou např. Strategie Evropa 2020, Strategie zeleného růstu OECD, Agenda 21, Evropská úmluva o krajině, směrnice EU, Bílá zpráva o adaptaci na změnu klimatu a další.