Snaha o změnu současného stavu lesů tak, aby se více přiblížily přirozenému stavu, je jednou z našich klíčových aktivit Les, který vytvořila příroda, dokázal fungovat tisíce let bez zásahu člověka a skýtal domov mnoha druhům rostlin i živočichů. Lesy, které vytvořili lidé, jsou však většinou zaměřeny výhradně na produkci dřeva a jsou pěstovány ještě i dnes velmi nevhodným způsobem. Mnoho lidí si dodnes myslí, že stačí vysázet smrčky nebo borovičky na paseku a už roste les. Ve skutečnosti však vzniká pouze jeho napodobenina, která s sebou přináší mnoho problémů.

Původní stav

Před příchodem člověka pokrývaly většinu území našeho státu pralesy. V nížinách tvořené převážně duby, ve vyšších polohách hlavně buky, jedlemi a v nejvyšších smrky. S nimi rostlo množství dalších stromů - lip, jasanů, javorů, habrů, jilmů, olší, borovic, tisů a dalších druhů dřevin. Koruny obrovských jedlí čnějící vysoko nad okolní buky, staleté rozložité duby, vysoké smrky - to vše vytvářelo obraz naší krajiny. Tisíce malých semenáčků čekaly na svou šanci až některý z lesních velikánů skončí svůj život a sluneční paprsky proniknou k zemi, aby mohly vyrůst a zaplnit vzniklou mezeru. O udržení přírodní rovnováhy se kromě dalších zvířat starali i vlci, rysi a medvědi.

Po příchodu člověka

Po příchodu člověka začal les postupně mizet, až zůstal na přibližně třetině území jako dnes. Vzrůstající počet obyvatelstva a stoupající nároky na dřevo vedli k postupné devastaci lesa, neboť se nikdo nestaral o jeho obnovu. Les řídnul, stromy mizely. Hrozící katastrofu odvrátilo až přijetí lesních řádů v 18. století za vlády Marie Terezie, které mimo jiné upravovaly těžbu dřeva a zejména přikazovaly zalesňování vytěžených míst. To se sice povedlo, ale bohužel původní smíšené lesy byly na většině území postupně nahrazeny smrkovými a borovými monokulturami. K narušení přírodní rovnováhy vedlo i vyhubení velkých šelem, které mělo za následek přemnožení srnčí s jelení zvěře.

Potřeba tento stav změnit stála u zrodu našeho sdružení. Mapujeme v krajině dospělé stromy vzácných a ohrožených druhů, sbíráme jejich osivo, pěstujeme ve vlastních lesních školkách široké spektrum sazenic původních dřevin včetně těch vzácných a chráněných, komunikujeme s vlastníky a správci lesů, sázíme sazenice a v neposlední řadě získáváme vlastní lesní pozemky, na kterých pomáháme přírodě v revitalizaci lesů vytvořených člověkem.