Zdroj: EKOLIST.CZ

Konference Říční krajina 2018, zaměřená na problematiku zadržování vody v krajině, stav vodních toků, jejich obnovu a správu, se konala ve dnech 5.-7.11.2018 za účasti 119 odborníků.

Účastníci se shodují, že současná krajina je silně poškozená dnešním způsobem zemědělského a lesnického hospodaření a její retenční schopnost z hlediska vody je kriticky nedostatečná. Náprava tohoto stavu nemá dostatečnou politickou prioritu.

Na konferenci byly prezentovány příklady úspěšného řešení projektů obnovy krajiny, zaměřené jak na vodní toky, tak i na retenci vody v celé ploše povodí. Domníváme se, že naše země disponuje dostatečnou odborností a znalostmi potřebnými k obnově krajiny. Nicméně jsme přesvědčeni, že tempo a rozsah obnovy krajiny jsou nedostatečné a neodpovídají naléhavosti problémů, které do naší krajiny vnáší klimatická změna, jejíž součástí je i nárůst hydrologických extrémů.

Z těchto důvodů požadujeme, aby:

1. správci toků dostali od svého zřizovatele jasné zadání, které by zdůraznilo prioritu realizace přírodě blízkých opatření v krajině, kvantifikovalo jejich rozsah a časový plán, stanovilo jejich měřitelné a kontrolovatelné milníky plnění.

2. tato opatření byla prosazována nejen ve volné krajině, ale i v městském a příměstském prostoru. V těchto územích vystupují do popředí i kulturní aspekty ekosystémových služeb. Naléhavě potřebujeme vytvářet prostředí, přinášející možnosti bezprostředního a smyslového zakoušení říční krajiny, zdravé a udržitelné rekreace a pocitu sepětí s přírodou.

3. prováděcí vyhlášky k vodnímu zákonu tento zákon vykládaly s důrazem na zadržování vody v krajině.

4. byl překonán resortní přístup ke správě vodních toků a povodí a bylo jednoznačně stanoveno, kdo je zodpovědný za realizaci výše zmíněných opatření.

Současný způsob konvenčního zemědělského hospodaření neodpovídá potřebám udržet a zvyšovat retenční schopnost zemědělské krajiny. Svrchní vrstva půdy je v kritickém stavu z hlediska schopnosti zadržovat vodu, zároveň klesá i hladina a jakost podzemní vody. Současné nastavení zemědělských dotací dostatečně nezohledňuje hospodaření s vodou a ani existující nástroje nejsou smysluplně využívány.

Požadujeme proto, aby:

1. byla obnovena a maximálně využita schopnost zemědělské půdy zadržovat vodu

2. se mokřady a další prvky krajinné zeleně staly běžnou součástí opatření prováděných na zemědělské půdě

3. zemědělské dotace zohlednily zadržování vody a její kvalitu při odtoku z obhospodařovaného území

4. část dotací byla použita pro rozvoj regionu, ve kterém byla udělena

5. dotační programy rovněž pokrývaly náklady na vyjednávání společenské dohody

6. byla přehodnocena funkce odvodňovacích zařízení; nadále není možné upřednostňovat maximalizaci produkce za cenu zrychlení odtoku vody z krajiny

Pro optimální nastavení strategie zadržování vody v krajině a moderní komplexní plánování je třeba zvýšit naše znalosti ohledně interakcí krajiny a vody. Proto požadujeme, aby:

1. byly kvantifikovány ztráty vody v krajině vlivem nevhodného zemědělského hospodaření, zejména neuváženého odvodnění včetně stanovení potenciálu nápravy.

2. byly kvantifikovány ztráty vody v krajině nevhodnou regulací říční sítě včetně potenciálu jejich revitalizace

3. byla kvantifikována ztráta schopnosti půdy zadržovat vodu a potenciál zvýšení zadržení vody její obnovou

4. byly výsledky těchto analýz porovnány s potenciálem technických opatření pro zadržování vody (velké a malé vodní nádrže) včetně hlediska nákladů, a to včetně vyhodnocení dalších synergických efektů a ekosystémových služeb

5. součástí těchto analýz bylo i hodnocení úlohy malého vodního cyklu

6. výše uvedené zásady zadržování vody v krajině a výsledky požadovaných studií a analýz se staly závazným podkladem pro územní plánování a pozemkové úpravy, plány dílčích povodí a nastavení dotačních nástrojů

Síť Natura 2000. Síť, která si klade za cíl zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. A protože přírodu tvoří daleko více biotopů než louky a lesy, připravili jsme pro vás v rámci projektu podpořeného Evropským fondem pro regionální rozvoj dvě výstavy, na kterých se dozvíte mnoho informací o důležitých biotopech v příhraniční oblasti Čech a Polska.

Výstavy se konají v od 17. října do 31. října a naleznete je v prostorách kina Varšava v Liberci (https://mapy.cz/s/39UuI) a v Loveckém zámečku Pachtů z Rájova v Jablonném v Podještědí (https://mapy.cz/s/39UuW) a v čase od 10:00 do 17:00. Výlet na druhou zmíněnou výstavu můžete spojit například s procházkou po Mokřadech Jablonné, které jsou jedním z nejvýznamnějších projektů našeho spolku!

Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu Nisa.

Venku teploty pomalu klesají a zadávají ke schoulení se v křesle u praskajícího dřeva. My ve Čmeláku ale víme, že příroda nikdy nespí a podzim je ideálním časem pro sázení stromků. Pokud nemáte na sobotní dny plán, rádi vás přivítáme v Novém pralese, kde se budou konat Dny v Novém pralese!

Ty se konají 29. 9., 6. 10., 13. 10., 3. 11., vždy od 10:00 do 16:00, přijít můžete samozřejmě kdykoli. Kromě vlastnoručního sázení sazenic původních stromů vás čeká i průzkum vznikajícího "pralesa" na Ještědském hřbetu, přírodovědné aktivity pro děti a drobné občerstvení. Přijďte tedy vysadit strom pro budoucí generace!

Na místo sázení se dostanete z Plání pod Ještědem (https://mapy.cz/s/34cVf), odkud vyrazíte po modré turistické stezce směrem k Pomníku táboru lidu. Po cestě nás potkáte a my vás navedeme. Pro více informací pište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo volejte 777 749 107. Akce je zdarma.

Celkem 160 sazenic ohrožených jilmů vysadili v letošním roce pracovníci a dobrovolníci spolku Čmelák na 11 lokalit po celém Libereckém kraji. V rámci projektu Šance pro jilmy podpořeného letos Libereckým krajem navrátilo sdružení v uplynulých 15 letech do přírody již na 5000 sazenic této vzácné dřeviny. 

V České republice se tradičně vyskytují tři druhy jilmů: jilm vaz, jilm habrolistý a jilm horský. Dříve byly neodmyslitelnou součástí krajiny – rostly v lesích, při březích řek a potoků, na mezích a v remízkách, v alejích podél cest, v parcích i uličních stromořadích měst. Dnes se s nimi díky houbovému onemocnění zvanému grafióza setkáte jen výjimečně. Tomuto onemocnění, zavlečenému k nám ve třicátých letech 20. století ze zahraničí, padlo za oběť přibližně 90% jilmů na území naší republiky.

„Grafióza je stálým problémem. Přesto věříme, že má naše snažení smysl. Vycházíme z toho, že jilmy, které přežily, jsou proti této nemoci odolnější. Má cenu je vracet zpět do krajiny.“ vysvětluje Jiří Antl ze polku Čmelák. Převážná většina jilmů vysazených v uplynulých letech podle našich průzkumů žije a naplňuje poslání projektu. Nemáme informace o tom, že by některý z nich (a nejstarší z nich už i plodí a mají přes 10 m výšky) dostal grafiózu.

Jilm je zajímavý i tím, že jeho plody, na rozdíl od většiny našich listnáčů, nedozrávají až na podzim, ale již na přelomu května a června. Semínka vypadají jako malé lehké penízky a vítr je dokáže přenášet na velké vzdálenosti. Pokud je bezvětří a spadnou na zem, mohou pod statným stromem vytvořit i několikacentimetrovou vrstvu.

Letošní projekt se týká v regionu nejrozšířenějšího a na stanovištní podmínky nejuniverzálnějšího druhu jilmu – jilmu horského. Spolu s dobrovolníky jsme ho vysadili na 11 lokalit do lesů celého kraje. Směřovaly na pozemky Pozemkového spolku Čmelák, kde vytváříme přírodě blízké smíšené porosty, které by  budoucnu měly stabilizovat většinou monokulturní lesy ve zbytku krajiny a stát se jakousi "semennou bankou" vzácnějších druhů dřevin do okolí.

České děti ze škol ve Stráži pod Ralskem, Frýdlantu či Dubé a dalších koutů Libereckého kraje měly ve druhém pololetí  roku 2017/18 možnost vstoupit do projektu Zelené perly kolem Nisy č. 100283934, podpořeného z Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014-2020.

Německé školy se do projektu zapojily skrze našeho partnera Mezinárodní centrum setkávání v St. Marienthalu a dorazily například ze Zittau, Görlitz nebo Großschönau.

Na české straně navštívili žáci Mokřady Jablonné v Podještědí, a program, který vysvětluje fungování ekosystémových služeb. Počasí nám přálo, a tak zejména klimatizační funkce byla v nastalých vedrech snadno vysvětlitelná.

V St. Marienthalu čekala na žáky exkurze za rostlinami a živočichy v údolí Nisy, stanovení základních chemických parametrů vody v Nise, nebo expozice o využití vodní síly, jakožto obnovitelného zdroje energie.

Desítky českých a německých školáků měly tak možnost navštívit přírodovědně zajímavá místa na obou stranách hranice, komunikovat v cizím jazyce a dozvědět se mnoho nového. Velké díky patří pečlivým a trpělivým překladatelům.

Další programy v ČR i Německu proběhnou zase od září. Projekt pak bude pokračovat až do září 2020. Máme se tedy ještě na co těšit!